Terminologie

Poznámka 1: Podle nařízení EP a Rady (ES) č. 765/2008 subjekt posuzování shody žádající o akreditaci má tak obecně učinit u vnitrostátního akreditačního orgánu členského státu, v němž je zřízen.

Poznámka 2: Národním akreditačním orgánem v České republice je Český institut pro akreditaci (ČIA

ČIA:
Český institut pro akreditaci, o.p.s.
https://www.cia.cz

).

Poznámka 1: Synonymem jsou výrazy analyzovaná složka nebo komponenta. Složka vzorku, jejíž vlastnosti mohou být kvalitativně odlišeny a kvantitativně stanoveny.

Poznámka 2: Měřená veličina není jiný název pro analyt. Analyt je složka představovaná názvem měřitelné veličiny, zatímco měřená veličina označuje konkrétní veličinu, které se mají pomocí měření přiřadit hodnoty veličiny. Uveďme dva příklady veličin, které lze měřit:

• hmotnost bílkovin ve 24hodinovém sběru moči;
• látková koncentrace glukózy v plazmě.

V obou případech představuje výrok měřenou veličinu. Analyty jsou bílkovina a glukóza.

Poznámka 1: Termíny analytická interference a analytický interferent se často užívají k popisu jevu nebo příčiny zkreslujících vlivů na měření, aniž se přihlíží, zda se jedná o nezávisle vzniklý signál či modifikaci signálu měřené veličiny, neboli často se nerozlišuje mezi interferencí a analytickou specifičností. Toto rozlišování je však užitečné.

Poznámka 2: Interference v laboratorní medicíně mohou být způsobeny látkami nejen endogenního původu, ale též exogenního, například léčivy. Interference léčiv mohou být buď analytické, nebo způsobené účinkem léčiva. Jako příklad analytického lékového interferentu může sloužit kyselina askorbová - vitamin C, protože přibližně polovina české populace denně používá vitaminové rozpustné tablety obsahující až 1 g kyseliny askorbové v jedné tabletě. Jako další příklad nepřímé interference léčiva lze uvést diuretika, silně ovlivňující vylučování určitých analytů ovlivněním ledvinových funkcí, hormonální regulace a jiné.

Poznámka: Audit je jednou z metod získání certifikace nebo akreditace. Osoba provádějící audit musí mít k této činnosti oprávnění (zmocnění) - auditor.

Poznámka 1: Hodnoty biologických variabilit mohou být použity ke specifikaci požadavků na analytickou spolehlivost (preciznost, bias a celkovou chybu) měření.

Poznámka 2: Hodnota intraindividuální biologické variability se používá k výpočtu hodnoty RCV.

Příklad: Centrální 95% biologický referenční interval pro koncentraci sodíkových iontů v séru ze základního souboru předpokládaně zdravých dospělých mužů a žen je 135 mmol/L až 145 mmol/L.

Poznámka 1: Referenční interval je zpravidla definován jako rozmezí prostředních 95 %. V některých konkrétních případech může být vhodnější jiný rozsah nebo asymetrické umístění referenčního intervalu. Často je definován jako soubor hodnot mezi 2,5% a 97,5% kvantilem dostatečně homogenního a početného parametrického souboru zdravých jedinců. [8

Literatura 8:
Arzideh F., Wosniok W., Gurr E., Hinsch W., Schumann G., Weinstock N., Haeckel R.: A plea for intra-laboratory reference limits. Part 2. A bimodal retrospective concept for determining reference limits from intra-laboratory databases demonstrated by catalytic activity concentrations of enzymes Clin Chem Lab Med 45, 1043 - 1057 (2007).

, 34

Literatura 34:
Haeckel R., Wosniok W., Arzideh F.: A plea for intra-laboratory reference limits. Part 1. General considerations and concepts for determination. Clin Chem Lab Med 45, 1033 - 1042 (2007).

, 40

Literatura 40:
Henny J., Vassault A., Boursier G., Vukasovic I., Brguljan P. M. a spol.: Recommendations for the review of biological reference intervals in medical laboratories. Clin Chem Lab Med 54(12), 1893 - 1900 (2016).

, 45

Literatura 45:
CLSI C28-A3c:2010. Defining, establishing and verifying reference intervals in the clinical laboratory. 3rd Edition. CLSI 2010.

, 46

Literatura 46:
Ceriotti F., Hinzmann R., Panteghini M.: Reference intervals: the way forward. Ann Clin Biochem 48, 8-17 (2009).

]

Poznámka 2: Referenční interval může záviset na druhu primárních vzorků a použitém postupu laboratorního vyšetření.

Poznámka 3: V některých případech má význam pouze jediná biologická referenční mezní hodnota, např. horní mez x, takže odpovídající biologický referenční interval by byl méně nebo rovno x.

Poznámka 4: Termíny jako ‚normální rozsah’, ‚normální hodnoty’ a ‚klinický rozsah’ jsou nejednoznačné a jejich používání se nedoporučuje.

Poznámka 1: Používá se jako analytický vzorek se jmenovitě nulovým obsahem (množstvím, koncentrací) měřeného analytu či složky. Používá se ke kompenzaci vlivu reagencií na výsledek měření a též ke kompenzaci vlivu matrice analytického vzorku.

Poznámka 2: Nelze zaměňovat se slepým kontrolním vzorkem.

Poznámka: Certifikace laboratoře je certifikací shody laboratoře s požadavky specifikované normy, např. ISO 9001 [26

Literatura 26:
ČSN EN ISO 9001:2016 Systémy managementu kvality – Požadavky. ÚNMZ, Praha (2016).

].

Poznámka 1: Požadovaný a doporučovaný obsah certifikátu referenčního materiálu popisuje Pokyn ISO 31 [41

Literatura 41:
TNI POKYN ISO 31:2017 Referenční materiály – Obsah certifikátů, označení a doprovodných informací. ÚNMZ Praha (2017).

].

Poznámka 2: U referenčních materiálů jiných než CRM

CRM:
Certified Reference Material
Certifikovaný referenční materiál

se dokument obsahující nezbytné informace pro použití takového RM nazývá Informační list produktu.

Příklad: Lidské sérum s přidělenou hodnotou veličiny koncentrace cholesterolu a přidruženou nejistotou měření uvedenou v připojeném certifikátu používané jako kalibrátor nebo pouze jako kontrolní materiál pravdivosti měření.

Poznámka 1: ‚Dokument’ je dán ve formě ‚certifikátu referenčního materiálu’ [41

Literatura 41:
TNI POKYN ISO 31:2017 Referenční materiály – Obsah certifikátů, označení a doprovodných informací. ÚNMZ Praha (2017).

].

Poznámka 2: Postupy pro výrobu a certifikaci certifikovaných referenčních materiálů i jiných RM jsou uvedeny např. v [21

Literatura 21:
ČSN EN ISO 17034:2017, Všeobecné požadavky na kompetenci výrobců referenčních materiálů, ÚNMZ, Praha (2017).

, 22

Literatura 22:
TNI POKYN ISO 35:2019, Referenční materiály — Návod pro charakterizaci a hodnocení homogenity a stability materiálu. ČAS, Praha (2019).

].

Poznámka 3: Katalog certifikovaných referenčních materiálů pro zdravotnické laboratoře je na stránce https://shop.nist.gov a https://www.bipm.org/jctlm.

Poznámka 1: Citlivost analytické metody je u metod s dostatečně lineárním kalibračním vztahem rovna směrnici kalibrační závislosti (tangenta směrového úhlu). Není-li kalibrační závislost lineární, může se měnit citlivost s koncentrací či hodnotou množství analytu či ovlivňující veličiny - látky. Je-li citlivost závislá na matrici, nepostačuje kalibrace na čisté látky. Zkrácenou formu názvu, tj. citlivost (bez přívlastku, např. analytická), lze užívat pouze v případech, kdy nehrozí záměna s klinickou citlivostí! Nedoporučuje se používat pojem ‚senzitivita’. Nedoporučuje se používat pojem ‚funkční citlivost’ (dle [38

Literatura 38:
EP17-A Protocols for determination of limits of detection and limits of quantitation; approved guideline. 2nd Edition. CLSI 2012.

]).

Poznámka 2: Termín ‚citlivost’ se nedoporučuje používat jako synonymum pro ‚mez detekce’.

Poznámka: Definiční nejistota je minimální nejistota měření dosažitelná jakýmkoliv měřením dané měřené veličiny.

Příklad 1: Etalon hmotnosti 1 kg s přidruženou standardní nejistotou měření 3 µg.

Příklad 2: Vodíková referenční elektroda s přidělenou hodnotou veličiny 7,072 a přidruženou standardní nejistotou měření 0,006.

Příklad 3: Řada referenčních roztoků kortizolu v lidské plazmě, která má certifikovanou hodnotu veličiny s nejistotou měření pro každý roztok.

Příklad 4: Referenční materiál poskytující hodnoty veličiny s nejistotami měření pro hmotnostní koncentraci každého z deseti různých proteinů.

Poznámka 1: ‚Realizace definice dané veličiny’ může být poskytována měřicím systémem, ztělesněnou mírou nebo referenčním materiálem.

Poznámka 2: Standardní nejistota měření přidružená k etalonu je vždy složkou kombinované standardní nejistoty měření [3

Literatura 3:
TNI 01 4109-3:2011, Nejistoty měření - Část 3: Pokyn pro vyjádření nejistoty měření (GUM:1995) (Pokyn ISO/IEC 98-3), ÚNMZ, Praha (2011).

] ve výsledku měření získaném při použití etalonu. Tato složka je často malá ve srovnání s jinými složkami kombinované standardní nejistoty.

Poznámka 3: Dle svého poslání a použití existují etalony (standardy) mezinárodní, státní, sekundární, referenční, pracovní a cestovní ([1

Literatura 1:
TNI 010115, Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM), ČNI, Praha (2009)
On-line interaktivní zpracování Mezinárodního slovníku metrologie - Základní a obecné pojmy a související pojmy (VIM) (JCGM 200: 2012, 3. vydání; VIM3)
https://www.unmz.cz/metrologie/slovniky

], články 5.3 až 5.8). Zvláštní postavení zaujímají primární etalony (standardy) jako etalony stanovené použitím primárního postupu měření nebo vytvořené konvencí zvoleným artefaktem. Příkladem je primární standard látkové koncentrace připravený rozpuštěním známého látkového množství chemické složky ve známém objemu roztoku.

Poznámka 1: Programy externího hodnocení kvality (EHK) (jako jsou programy poskytované pro vyšetření v laboratorní medicíně) poskytují řadu mezilaboratorních porovnání vycházejících z tradičního modelu programu zkoušení způsobilosti, ale často se širším využitím. Mnoho programů EHK je navrhováno tak, aby mapovaly celkový průběh práce laboratoře, a nikoliv jen procesy měření nebo zkoušky (vyšetřování). Většina programů EHK jsou kontinuální programy zahrnující dlouhodobé sledování výkonnosti laboratoře. Typickým rysem programů EHK je to, že poskytují účastníkům vzdělávání a podporují zlepšování kvality. [43

Literatura 43:
ČSN EN ISO/IEC 17043:2023, Posuzování shody - Obecné požadavky na kompetenci poskytovatelů zkoušení způsobilosti, ČAS, Praha (2023).

]

Poznámka 2: Některé programy EHK posuzují též provedení preanalytické a postanalytické fáze měření nebo zkoušení, stejně jako vlastní analýzy. V takových programech EHK se charakter položky PT může výrazně lišit od položky používané v tradičních programech PT zabývajících se pouze analytickou fází procesu. Položkou PT může být dotazník nebo případová studie zasílané poskytovatelem EHK každému účastníkovi pro vrácení konkrétních odpovědí. [43

Literatura 43:
ČSN EN ISO/IEC 17043:2023, Posuzování shody - Obecné požadavky na kompetenci poskytovatelů zkoušení způsobilosti, ČAS, Praha (2023).

]

Poznámka: Harmonizace výsledků laboratorních měření zahrnuje standardizaci metod měření, jednotek měření, postupů preanalytické fáze měření, harmonizaci hodnot referenčních intervalů.

Poznámka: Hmotnostním zlomkům 0,01 a 0,000 001 odpovídají koncentrace 1 %, resp. 1 ppm.

Poznámka 1: V praxi je při měření zkušebního vzorku chyba měření nepoznatelná. Je to proto, že v tomto případě je hodnota referenční veličiny neznámou pravou hodnotou ([1

Literatura 1:
TNI 010115, Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM), ČNI, Praha (2009)
On-line interaktivní zpracování Mezinárodního slovníku metrologie - Základní a obecné pojmy a související pojmy (VIM) (JCGM 200: 2012, 3. vydání; VIM3)
https://www.unmz.cz/metrologie/slovniky

], článek 2.11) měřené veličiny. Chyba měření se skládá ze dvou složek, systematické chyby měření, představující trvalou nebo předpověditelnou odchylku a náhodné chyby měření, představující nepředpověditelné odchylky série opakovaných měření. Dobře známé parametry popisující výkonnost analytických metod jsou spojeny s odhadem náhodné a systematické složky chyby měření.

Poznámka 2: Chyba měření nemá být zaměňována s výrobní chybou nebo omylem.

Poznámka 1: Indikativní hodnota se nemůže použít jako reference v řetězci metrologické návaznosti.

Poznámka 2: Dříve se takové hodnoty v dokumentaci k RM označovaly jako necertifikované hodnoty.

Poznámka: U certifikovaných referenčních materiálů se dokument obsahující nezbytné informace pro použití takového CRM nazývá Certifikát referenčního materiálu.

Poznámka 1: Často se provádí pouze ve své základní, redukované podobě jako sledování spolehlivosti analytických měření pomocí kontrolních materiálů zařazených do jednotlivých sérií měření a ustavení kalibrační funkce pomocí kalibrátorů. Vhodně nastavený systém řízení kvality vždy zahrnuje indikativní složku, tj. včasné odhalení neshody, kurativní složku, tj. analýzu a odstranění příčin, a zpětnou vazbu, tj. úpravu systému tak, aby se zamezil další výskyt podobné neshody.

Poznámka 2: V současné době se zvláště v případě techniky POCT

POCT:
Point of Care Testing
Laboratorní vyšetření provedené u pacienta nebo v jeho blízkosti [19]

začíná používat IKK s přímou návazností na výrobce této techniky charakterizovaná vysokým stupněm automatizace - tzv. inteligentní IQC nebo iQM (Intelligent Quality Management) [16

Literatura 16:
Westgard J. O.: Validation of iQM Active Process Control Technology. Point of Care, 2(1), 1 - 7 (2003).

].

Poznámka: Při kalibraci analytik obvykle připravuje sadu kalibračních roztoků (také známých jako ‚kalibrátory’, ‚kalibranty’, ‚standardní roztoky’ nebo ‚pracovní standardy’), tj. sadu měřicích standardů. Při měření každý z nich vyvolá indikaci (‚signál’, ‚odezvu’). Vztah y = f(x) mezi indikací a odpovídající hodnotou veličiny se nazývá kalibrační křivka. Nejistota kalibrace bude zahrnovat příspěvky z nejistot standardů měření, kolísání indikací a z omezení matematického modelu pro stanovení vztahu y = f(x). Analytik pak analyzuje neznámý vzorek a použije indikaci (y_s) pro výpočet odpovídající hodnoty veličiny (x_s) pomocí kalibrační křivky s použitím funkce x = f^–1(y). Výsledek měření je vždy doprovázen přidruženou nejistotou, která je dána i vlastním provedením kalibrace a nejistotou kalibračního modelu.

Poznámka: Kalibrační laboratoř je místem, kde se mimo jiné:

• používají referenční a primární metody měření
• určují hodnoty veličin v referenčních materiálech a kalibrátorech

Poznámka 1: Analytičtí chemici často používají termín kalibrant, kalibrátor nebo standard, když odkazují na standard používaný při kalibraci.

Poznámka 2: Ve zdravotnických laboratořích je často nezbytné k eliminaci nekomutability kalibrátoru používat matricové certifikované referenční materiály s matricí blízkou měřeným vzorkům.

Poznámka: Nižší hodnoty klinické citlivosti indikují sníženou diagnostickou efektivitu testu.

Poznámka: Nižší hodnoty klinické specifičnosti indikují zvýšený počet chybných diagnostických nálezů.

Poznámka: Běžně se volí k = 2 (přibližně 95% konfidenční úroveň) až 3 (přibližně 99% konfidenční úroveň).

Poznámka 1: V definici zmíněným referenčním materiálem je obvykle kalibrátor a porovnávané materiály jsou obvykle běžné vzorky.

Poznámka 2: Postupy měření uvedené v definici jsou míněny postupy měření předcházející a následující u referenčního materiálu (kalibrátoru) v hierarchii kalibrace (viz [13

Literatura 13:
ČSN EN ISO 17511 ed. 2:2021, Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro - Požadavky na stanovení metrologické návaznosti hodnot přiřazených kalibrátorům, kontrolním materiálům pravdivosti a humánním vzorkům. ČAS, Praha (2021).

]).

Poznámka: Je třeba stanovit, zda analytický signál (odezva), který jsme apriorně přiřadili určitému analytu (či složce), tomuto analytu či složce skutečně odpovídá, a zda neodpovídá chemickým, fyzikálním či biologickým interferentům, nebo zda nedochází ke koincidenci signálů. Konfirmace identity se používá jak v kvantitativní, tak i v kvalitativní analýze.
Využívá se hlavně v instrumentální analytické chemii, chromatografii, spektrální analýze či pro prověření metod POCT

POCT:
Point of Care Testing
Laboratorní vyšetření provedené u pacienta nebo v jeho blízkosti [19]

(reflektometrická analýza testovacími proužky) a v procesu validace.

Poznámka: Vlastní přípravou materiálů pro řízení kvality (QCM) v laboratoři se zabývá [42

Literatura 42:
TNI POKYN ISO 80:2015 Příručka pro vlastní přípravu materiálů pro řízení kvality (QCM). ÚNMZ Praha (2015).

].

Poznámka 1: Pro tento pojem se někdy používá termín ‚konvenčně pravá hodnota’, ale jeho používání se nedoporučuje.

Poznámka 2: Konvenční hodnota veličiny je někdy odhadem pravé hodnoty veličiny.

Poznámka 3: Konvenční hodnota veličiny je všeobecně přijímána s přidruženou přiměřeně malou nejistotou měření, která by mohla být i nulová.

Poznámka: Hodnota obsahu nebo složky analytu či parametru určená laboratoří výpočtem z objektivních, experimentálně získaných dat - laboratorního CV_A a tabelované hodnoty intraindividuální biologické variability s uvážením 95% konfidenční úrovně [6

Literatura 6:
Fraser C. G.: Biological Variation from Principles to Practice. AACC Press 2001.

, 39

Literatura 39:
ČSN P ISO/TS 20914:2020. Zdravotnické laboratoře - Praktický návod pro odhad nejistot měření. ČAS Praha (2020).

].

Poznámka 1: Termín laboratorní vyšetření se používá ve zdravotnických laboratořích.

Poznámka 2: Laboratorní vyšetření může být souhrnem řady činností, pozorování nebo měření potřebných k určení hodnoty nebo charakteristiky.

Poznámka 3: Laboratorní vyšetření, která stanovují číselnou hodnotu vlastnosti, se nazývají ‚kvantitativní vyšetření’ a ta, která určují charakteristiky vlastnosti, se nazývají ‚kvalitativní vyšetření’.

Poznámka 4: Laboratorní vyšetření se také nazývají ‚zkouškami’ nebo ‚testy’.

Poznámka 1: Laboratoř může rovněž poskytovat poradenství týkající se všech aspektů laboratorního vyšetření, včetně vhodného výběru, interpretace výsledků a poradenství ohledně dalších vyšetření.

Poznámka 2: Laboratorní činnosti zahrnují procesy před laboratorním vyšetřením, při vyšetření a po vyšetření.

Poznámka 3: Materiály k vyšetření zahrnují mimo jiné materiál mikrobiologický, imunologický, biochemický, imunohematologický, hematologický, biofyzikální, cytologický, tkáně a buňky a genetický materiál.

Poznámka: Je zjišťována analýzou vzorků s hodnotami obsahu (koncentrací) analytu, které pokrývají deklarovaný rozsah metody. Je výhodné, je-li míra linearity přijatelná v celém pracovním rozsahu, avšak není to požadavek absolutní. Vzorky, použité k určení linearity, mají být analyzovány v sériích 3 až 5 replikátů.

Poznámka: Souhrn matricových vlivů se často označuje pojmem nekomutabilita.

Poznámka: V chemii se pro ‚měřenou veličinu’ někdy používají termíny ‚analyt’ nebo název látky nebo sloučeniny. Toto použití je chybné, protože tyto termíny neodkazují na veličiny, které mají být měřeny. V chemických měřeních je měřenou veličinou převážně látkové množství, které je vyjadřováno v jednotce mol. Správné použití tohoto termínu vyžaduje specifikaci analytu. Specifikací analytu je např.: ‚jednotlivá chemická sloučenina’ nebo ‚skupinový parametr soubor sloučenin’, nebo ‚vlastnost vzorku’. Příkladem jsou vápník celkový, celková bílkovina, albumino-globulinový kvocient-index. Jako parametry analytického cíle musí být definovány pojmy analyzovaná složka, analyt a vzorek. Může být tedy např. cílem zjistit množství atomů chloru (látkové množství) ve formě chloridových iontů v určitém vzorku lidské moči. Dále může být definována matrice vzorku a specifikace postupu měření.
Další příklady viz Analyt

Poznámka: Například při měření hmotnostního zlomku kadmia ve vzorku půdy se musí jako součást definice měřené veličiny uvádět podmínky sušení (např. sušení do konstantní hmotnosti při (105 ± 5 °C), protože mají vliv na uváděný výsledek.

Poznámka: Měřicí systém může zahrnovat automatizované či robotizované měřicí analytické přístroje (včetně implementovaného výpočetního systému), ostatní technická zařízení, postup měření, činidla, diagnostika a referenční materiály.

Poznámka 1: Měřidlo, které může být používáno samostatně, je měřicí systém.

Poznámka 2: Stručné shrnutí zásad péče o měřicí přístroje a další vybavení laboratoře poskytuje Metodický list EURACHEM-ČR 11 [50

Literatura 50:
Metodický list 11 - Přístroje a další vybavení analytické laboratoře. Plzák Z. (Ed), Eurachem-ČR 2014.
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

].

Poznámka 1: Metody měření mohou být kvalifikovány různými způsoby, jako například:

• přímá metoda měření
• nepřímá metoda měření nebo podle principu
• chromatografické metody
• spektrální metody apod.

Poznámka 2: Příkladem metody měření (princip měření je uveden v závorce) je: Stanovení látkové koncentrace sloučeniny pomocí její schopnosti navázat se permanentně na specifickou protilátku nesoucí značku (imunochemie). [36

Literatura 36:
KVALIMETRIE 18, Názvosloví analytického měření: Úvod k 3. vydání Mezinárodního metrologického slovníku Jak vyhovět požadavkům ISO 17025 na verifikaci metod. Editoři: M. Suchánek a D. Milde. Eurachem-ČR, Praha 2013, ISBN 80-86322-06-8.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

]

Poznámka: Zahrnuje obecně kalibraci nebo ověřování, jakékoli nezbytné seřízení nebo opravu a následnou rekalibraci, porovnání s metrologickými požadavky na zamýšlené použití vybavení, stejně jako jakékoliv požadované zabezpečení nebo označení štítkem aj.

Poznámka 1: Pro tuto definici může být ‚stanovenou referencí’ definice měřicí jednotky prostřednictvím její praktické realizace nebo hodnoty získané z referenčního postupu měření, který je plně definován a mezinárodně uznávaný, nebo etalon (standard) např. CRM

CRM:
Certified Reference Material
Certifikovaný referenční materiál

. Všechny tři přístupy poskytují referenční hodnoty s příslušnými jednotkami měření.

Poznámka 2: Pro měření s více než jednou vstupní veličinou v modelu měření má být každá ze vstupních hodnot veličiny sama metrologicky návazná a použitá hierarchie kalibrace může tvořit rozvětvenou strukturu nebo síť. Úsilí vynaložené k zavedení metrologické návaznosti pro každou vstupní hodnotu veličiny má být úměrné jejímu relativnímu příspěvku k výsledku měření.

Poznámka 3: Metrologická návaznost je nástrojem standardizace měření a jejím cílem je minimalizace vychýlení měření a srovnatelnost výsledků stejného druhu měření v různých laboratořích bez závislosti na čase a místě analýzy.

Poznámka: Metrologická slučitelnost výsledků měření nahrazuje tradiční pojem ‚je v rámci chyby’, protože představuje kritérium pro rozhodování, zda se dva výsledky měření vztahují ke stejné měřené veličině, nebo ne. Se znalostí hodnot nejistoty měření je možné spočítat dovolenou diferenci mezi párem nezávislých výsledků, které se vztahují ke stejné měřené veličině. Jestliže v souboru měření měřené veličiny není výsledek měření slučitelný s jinými, pak buď výsledek měření není správný (např. jeho nejistota měření byla vyhodnocena jako příliš malá), nebo se měřená veličina mezi měřeními změnila.

Příklad: Výsledky měření vzdáleností mezi Zemí a Měsícem a mezi Prahou a Londýnem jsou metrologicky srovnatelné, pokud jsou oba tyto výsledky metrologicky návazné na stejnou měřicí jednotku, např. metr.

Poznámka: Metrologická srovnatelnost výsledků měření nevyžaduje, aby porovnávané naměřené hodnoty veličiny a přidružené nejistoty měření byly stejné řádové velikosti.

Poznámka 1: Někdy se používá zkratka LOD.

Poznámka 2: U vzorku se skutečnou hodnotou obsahu L_D bude pouze 5 % měření chybně deklarováno jako nerozlišitelné od blanku (chyba II. druhu, β). Chyba β se bude právě rovnat chybě α (chybě I. druhu) měření blanku, když 5 % měření blanku bude překračovat mez blanku (nejvyšší výsledek měření, který se může s danou pravděpodobností vyskytnout, jestliže analyt/složka ve vzorku nejsou přítomny).

Poznámka 3: IUPAC

IUPAC:
International Union of Pure and Applied Chemistry
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
https://www.iupac.org

doporučuje implicitní hodnoty pro α a β rovné 0,05.

Poznámka 4: Termín ‚citlivost’ se nedoporučuje používat pro ‚mez detekce’. Mez detekce daného analytického postupu je dána nejmenším množstvím analytu ve vzorku, které může být detekováno, ale které nemusí být stanovitelné jako exaktní hodnota. Mez detekce daného analytického postupu chápeme tradičně v analytické chemii jako nejmenší hodnotu obsahu (koncentrace) analytu / složky ve vzorku (přesněji řečeno měřenou veličinou je vlastnost složky ve vzorku), která může být detekována, ale která nemusí být stanovitelná jako exaktní hodnota.

Poznámka 5: Stanovení meze detekce (L_D)
Mez detekce, vyjádřená jako koncentrace c_L nebo množství q_L, je odvozena od nejnižšího signálu x_L, který ještě může být detekován pro daný analytický postup s přijatelnou pravděpodobností:

Dle IUPAC

IUPAC:
International Union of Pure and Applied Chemistry
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
https://www.iupac.org

se určí mez detekce obecně podle vztahu:

Obecně se uvažuje mez detekce jako 3 · s_bl až 6 · s_bl nebo 3x poměr signál/šum.
Vzhledem k různým používaným konvencím v analytické literatuře a praxi se doporučuje jasně specifikovat, který postup byl pro výpočet meze detekce použit.

Poznámka 6: Stručné shrnutí problematiky meze detekce a stanovitelnosti měřicího postupu a uvádění blízkých výsledků obsahují [36

Literatura 36:
KVALIMETRIE 18, Názvosloví analytického měření: Úvod k 3. vydání Mezinárodního metrologického slovníku Jak vyhovět požadavkům ISO 17025 na verifikaci metod. Editoři: M. Suchánek a D. Milde. Eurachem-ČR, Praha 2013, ISBN 80-86322-06-8.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

, 51

Literatura 51:
Metodický list 7 - Detekční schopnost analytické metody, mez detekce, mez stanovitelnosti. Plzák Z. (Ed), Eurachem-ČR 2011.
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

, 52

Literatura 52:
Metodický list 8 - Uvádění a hodnocení výsledků v okolí meze detekce. Plzák Z. (Ed), Eurachem-ČR 2011
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

].

Poznámka 1: Stanovení meze stanovitelnosti (L_Q)
Mez stanovitelnosti, vyjádřená jako koncentrace c_L nebo množství q_L, je odvozena od nejnižšího signálu x_L, který ještě může být stanoven pro daný analytický postup s přijatelnou pravděpodobností (nejistotou):

Obecně se uvažuje mez stanovitelnosti jako 6 · s_bl (někdy 10 · s_bl) nebo 6x poměr signál/šum.
Podle doporučení IUPAC

IUPAC:
International Union of Pure and Applied Chemistry
Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
https://www.iupac.org

se volí nejistota, vyjádřená jako relativní směrodatná odchylka, rovna 10 % (jiná literatura uvádí např. až 33 %). V laboratorní medicíně se běžně používá hodnota 20 % - klinická citlivost měření.
Určení meze stanovitelnosti L_Q dle IUPAC:

Pro data s normálním rozdělením a konstantním rozptylem (s_Q = s_bl) a pro doporučenou hodnotu nejistoty 10 % (k_Q = 10) pak pro mez stanovitelnosti platí:

Hodnota meze stanovitelnosti je pak 3,04 násobkem meze detekce.
Odhad směrodatné odchylky blanku by měl zahrnovat výpočet minimálně z 10 a více měření hodnoty blanku. Často volíme nejnižší bod kalibrační křivky na úrovni meze stanovitelnosti. Nesmí být určována pouhou extrapolací!
Vzhledem k různým používaným konvencím v analytické literatuře a praxi se doporučuje jasně specifikovat, který postup byl pro výpočet meze stanovitelnosti použit.

Poznámka 2: Stručné shrnutí problematiky meze detekce a stanovitelnosti měřicího postupu a uvádění blízkých výsledků obsahují [36

Literatura 36:
KVALIMETRIE 18, Názvosloví analytického měření: Úvod k 3. vydání Mezinárodního metrologického slovníku Jak vyhovět požadavkům ISO 17025 na verifikaci metod. Editoři: M. Suchánek a D. Milde. Eurachem-ČR, Praha 2013, ISBN 80-86322-06-8.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

, 51

Literatura 51:
Metodický list 7 - Detekční schopnost analytické metody, mez detekce, mez stanovitelnosti. Plzák Z. (Ed), Eurachem-ČR 2011.
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

, 52

Literatura 52:
Metodický list 8 - Uvádění a hodnocení výsledků v okolí meze detekce. Plzák Z. (Ed), Eurachem-ČR 2011
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

].

Poznámka 1: Změny mohou zahrnovat nové kalibrace, kalibrátory, změnu testovací soupravy, obsluhy a měřicího systému.

Poznámka 2: Specifikace podmínek má obsahovat v praktickém rozsahu změněné a nezměněné podmínky.

Poznámka 3: Relevantní statistické termíny jsou uvedeny v normě [30

Literatura 30:
ČSN ISO 5725-1:2018, Přesnost (pravdivost a preciznost) metod a výsledků měření - Část 1: Obecné zásady a definice. ČAS, Praha (2018) Norma má dalších 5 samostatných částí označených ČSN ISO 5725-2 až ČSN ISO 5725-6.

], část 3.

Poznámka 4: V literatuře se lze setkávat s termíny ‚vnitrolaboratorní / intralaboratorní reprodukovatelnost’ (‚intralaboratory reproducibility’, ‚within laboratory reproducibility’, ‚long-term precision’).

Poznámka: Obecným tvarem modelu měření je rovnice h(Y, X₁,...X_n) = 0, kde výstupní veličina v modelu měření Y je měřenou veličinou, jejíž hodnota má být odvozena z informace o vstupních veličinách v modelu měření X₁,...X_n.

Poznámka 1: Referenční hodnotou veličiny pro náhodnou chybu měření je aritmetický průměr, který by se získal z nekonečného počtu opakovaných měření téže měřené veličiny.

Poznámka 2: Náhodné chyby měření souboru opakovaných měření vytvářejí rozdělení, které může být celkově popsáno očekávanou střední hodnotou, o níž se obecně předpokládá, že je nulová, a jeho rozptylem.

Poznámka 3: Náhodná chyba měření se rovná chybě měření minus systematická chyba měření. Nabývá kladných i záporných hodnot.

Poznámka 4. Náhodná chyba způsobuje rozptyl výsledků měření, který lze charakterizovat precizností měření číselně vyjádřenou jako směrodatná odchylka nebo variační koeficient stanovený na základě statistické analýzy série nezávislých měření. Její vliv na výsledek měření lze snížit zvýšením počtu měření.

Poznámka 1: Parametrem může být např. směrodatná odchylka nazývaná standardní nejistota měření (nebo její specifikovaný násobek), nebo polovina šířky intervalu, který má stanovenou pravděpodobnost pokrytí.

Poznámka 2: Nejistota měření zahrnuje i složky pocházející ze systematických vlivů, jako například složky související s korekcemi a přidělenými hodnotami veličiny u etalonů (standardů), stejně jako definiční nejistotu.

Poznámka 3: Nejistota obecně zahrnuje mnoho složek. Některé z nich mohou být získány ze statistických distribucí výsledků série měření (vyhodnocení způsobem A) charakterizovaných experimentální směrodatnou odchylkou. Jiné složky se získají z pravděpodobnostních funkcí založených na zkušenostech nebo jiných informacích (vyhodnocení způsobem B).

Poznámka 4: Základním dokumentem pro vyhodnocování nejistot je dokument [3

Literatura 3:
TNI 01 4109-3:2011, Nejistoty měření - Část 3: Pokyn pro vyjádření nejistoty měření (GUM:1995) (Pokyn ISO/IEC 98-3), ÚNMZ, Praha (2011).

] zkráceně označovaný GUM. Pro oblast chemických měření rozpracoval EURACHEM principy GUM v příručce „Quantifying Uncertainty in Analytical Measurement”, která poprvé vyšla v roce 1995 a její třetí přepracované vydání bylo vydáno v roce 2012, překlad v [10

Literatura 10:
KVALIMETRIE 19, Stanovení nejistoty analytického měření. Editoři M. Suchánek a D. Milde, Čtvrté české přepracované vydání, Eurachem-ČR, Praha 2014, ISBN 978-80-86322-07-0.

]. Vyhodnocováním nejistot se zabývá i [9

Literatura 9:
KVALIMETRIE 26 Nejistota měření a vzorkování Technické zprávy NORDTEST. Editor: D. Milde, Eurachem-ČR, Ústí nad Labem 2021, ISBN 978-80-86322-15-5.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

].

Poznámka 5: Souhrnný přehled vyhodnocení nejistoty měření, obvykle uváděný v tabelární formě, se nazývá bilance nejistoty (uncertainty budget). Má zahrnovat model měření, odhady a nejistoty měření přidružené v modelu měření k veličinám, kovariance, typ použitých hustot pravděpodobností, stupně volnosti, způsob vyhodnocení nejistoty měření a použitý koeficient rozšíření.

Poznámka 6: Postup výpočtu nejistot měření ve zdravotnických laboratořích uvádí doporučení [63

Literatura 63:
Doporučení k vyjadřování nejistot kvantitativních výsledků měření ve zdravotnických laboratořích. ČSKB Praha 2021.
https://www.cskb.cz/doporuceni

] nebo normativní dokument, ze kterého toto doporučení vychází [39

Literatura 39:
ČSN P ISO/TS 20914:2020. Zdravotnické laboratoře - Praktický návod pro odhad nejistot měření. ČAS Praha (2020).

].

Poznámka 7: O použití nejistoty měření k posuzování shody pojednává [44

Literatura 44:
KVALIMETRIE 27, Použití informací o nejistotě k posuzování shody. Výběr, použití a interpretace programů zkoušení způsobilosti, Posuzování výkonnosti a nejistota v kvalitativní analýze. Editor: D. Milde. Eurachem-ČR, Praha 2022, ISBN 978-80-86322-16-2.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

] a stručně postup shrnuje [49

Literatura 49:
Metodický list 9 - Eurachem Leaflet: Použití informace o nejistotě při posuzování shody (český překlad). Eurachem-ČR 2012.
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

].

Poznámka 1: Odlehlá hodnota může pocházet z předpokládaného základního souboru a vzniknout náhodným vlivem, může pocházet z odlišného základního souboru nebo být výsledkem chybného záznamu nebo jiné hrubé chyby.

Poznámka 2: K vylučování odlehlých hodnot ze souboru hodnot se používají statistické metody. (např. [37

Literatura 37:
ČSN ISO 13528:2023 Statistické metody používané při zkoušení způsobilosti mezilaboratorním porovnáváním. ČAS Praha (2023).

], kapitola 6.6]

Poznámka: Následná měření za popsaných podmínek poskytla 8 výsledků, z nichž byla vypočtena směrodatná odchylka. Její 2,8 násobek (2,8 = 1,96 · √2) udává mez opakovatelnosti na 95% konfidenční úrovni. Pokud analytik stanovil mez opakovatelnosti 2 µg/L a naměřil v krátkém intervalu dva opakované výsledky 50 µg/L a 56 µg/L, pak lze zpochybnit jejich věrohodnost. Náhodná chyba 6 µg/L je málo pravděpodobná.

Poznámka: Překlad VIM [1

Literatura 1:
TNI 010115, Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM), ČNI, Praha (2009)
On-line interaktivní zpracování Mezinárodního slovníku metrologie - Základní a obecné pojmy a související pojmy (VIM) (JCGM 200: 2012, 3. vydání; VIM3)
https://www.unmz.cz/metrologie/slovniky

] uvádí pro ‚verification’ jen jeden český ekvivalent ‚ověřování’. Tento termín byl doplněn o verifikaci, protože se jedná o termín používaný a zažitý v laboratorní praxi, zejména ve slovním spojení verifikace metod/postupů. V legální metrologii je zavedeným slovním spojením ‚ověřování stanovených měřidel’ viz Ověření měřidla. Oba překladové ekvivalenty uvádí ISO 9000 ([24

Literatura 24:
ČSN EN ISO 9000:2016, Systémy managementu kvality - Základní principy a slovník, ÚNMZ, Praha (2016).

], článek 3.8.12) i ISO 15189 ([19

Literatura 19:
ČSN EN ISO 15189 ed. 3:2023, Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a kompetenci. ČAS, Praha (2023).

], článek 3.32) a ISO 17025 ([17

Literatura 17:
ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. ČAS, Praha (2018).

], článek 3.8).

Příklad 1: Potvrzení, že daný referenční materiál je pro dotčenou hodnotu veličiny a postup měření homogenní tak, jak je to o něm deklarováno, a to až do měřicích navážek s hmotností 10 mg.

Příklad 2: Potvrzení, že jsou dosaženy funkční vlastnosti nebo zákonné požadavky na měřicí systém.

Příklad 3: Potvrzení, že cílová nejistota měření může být dosažena.

Příklad: Např. teplota při měření délky, koncentrace bilirubinu při přímém měření koncentrace hemoglobinu v lidské krevní plazmě aj.

Poznámka: Při použití v textech o systémech managementu se v českém jazyce slovem ‚politika’ označují ‚obecné zásady a postupy’ nebo ‚pravidla’ nebo ‚soubor zásad’ apod.

Poznámka 1: Postup měření je obvykle dostatečně podrobně dokumentován, aby umožnil obslužnému personálu provést měření.

Poznámka 2: Postup měření může obsahovat vyjádření týkající se cílové nejistoty měření.

Poznámka 3: Postup měření se často uvádí ve formě standardního pracovního postupu (SOP

SOP:
Standard Operating Procedure
Standardní pracovní postup

).

Poznámka 4: Podle ISO 17025 [17

Literatura 17:
ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. ČAS, Praha (2018).

] výraz ‚metoda’ může být považován za synonymum s pojmem ‚postup měření’, zejména v zažitém spojení ‚validace, verifikace metody’.

Poznámka 1: Proces posuzování shody může mít i negativní výsledek, tj. prokázání, že specifikované požadavky nejsou splněny.

Poznámka 2: Posuzování shody zahrnuje činnosti, jako jsou, kromě jiného zkoušení, inspekce, validace, ověřování, certifikace a akreditace orgánů posuzování shody.

Poznámka 1: Jedná se o uzavřený interval hodnot množství či obsahu měřené veličiny ve vzorku, pro který bylo validací potvrzeno, že metoda (postup) je v něm aplikovatelná (nejistota měření je v této oblasti přijatelná). Ohraničení tvoří nejčastěji zdola mez stanovitelnosti (dolní hranice pracovního rozsahu nesmí být z definice menší než mez stanovitelnosti).

Poznámka 2: Funkce závislosti analytického signálu na množství, obsahu či koncentraci má ve své obecné podobě sigmoidní tvar, který při nízkých hodnotách obsahu či koncentrace limituje k nule nebo ke konstantě a při vysokých koncentracích k nějaké horní mezní hodnotě. V obou těchto krajních oblastech však roste neúměrně nejistota výsledku. Pokud chceme udržet nejistotu v přijatelných hodnotách, lze využít pouze část funkce, přičemž se většinou volí její lineární část, kterou lze popsat exaktně matematicky vyjádřitelnou funkcí. U významně nelineárních závislostí je třeba nalézt vhodný model a výběr rozsahu a optimalizaci pak provést tak, aby byla nejistota kalibrace minimální.

Poznámka 1: V chybovém přístupu je při popisu měření pravá hodnota veličiny považována za jedinečnou a v praxi za nepoznatelnou. Nejistotovým přístupem se připouští, že následkem ve své podstatě neúplného množství podrobností v definici veličiny neexistuje jediná pravá hodnota veličiny, ale spíše soubor pravých hodnot veličin ve shodě s definicí. Avšak tento soubor hodnot je z principu a v praxi nepoznatelný. Další přístupy vesměs obcházejí pojem pravá hodnota veličiny a při určování jejich platnosti se opírají o pojem metrologická slučitelnost výsledků měření.

Poznámka 2: Ve zvláštním případě fundamentální konstanty je veličina považována za jedinou pravou hodnotu veličiny.

Poznámka 3: Pokud je definiční nejistota měřené veličiny považována za zanedbatelnou ve srovnání s jinými složkami nejistoty měření, měřená veličina smí být považována za ‚v podstatě jedinečnou’ pravou hodnotu veličiny. To je přístup převzatý GUM [3

Literatura 3:
TNI 01 4109-3:2011, Nejistoty měření - Část 3: Pokyn pro vyjádření nejistoty měření (GUM:1995) (Pokyn ISO/IEC 98-3), ÚNMZ, Praha (2011).

] a souvisejícími dokumenty, kde je slovo ‚pravá’ považováno za nadbytečné.

Poznámka 1: Pravdivost měření není veličinou, a tudíž nemůže být vyjádřena číselně. Míry pro těsnost shody jsou uvedeny v [30

Literatura 30:
ČSN ISO 5725-1:2018, Přesnost (pravdivost a preciznost) metod a výsledků měření - Část 1: Obecné zásady a definice. ČAS, Praha (2018) Norma má dalších 5 samostatných částí označených ČSN ISO 5725-2 až ČSN ISO 5725-6.

].

Poznámka 2: Pravdivost měření je nepřímo vztažena pouze k systematické chybě měření, ale není vztažena k náhodné chybě měření.

Poznámka 3: Pojem ‚přesnost měření’ nemá být používán pro ‚pravdivost měření’ a naopak.

Poznámka 1: Preciznost měření je zpravidla vyjádřena číselně mírami nepreciznosti, jako například směrodatnou odchylkou, rozptylem nebo variačním koeficientem za specifikovaných podmínek měření.

Poznámka 2: ‚Specifikovanými podmínkami’ mohou být např. podmínky opakovatelnosti měření, podmínky mezilehlé preciznosti měření nebo podmínky reprodukovatelnosti měření (viz [30

Literatura 30:
ČSN ISO 5725-1:2018, Přesnost (pravdivost a preciznost) metod a výsledků měření - Část 1: Obecné zásady a definice. ČAS, Praha (2018) Norma má dalších 5 samostatných částí označených ČSN ISO 5725-2 až ČSN ISO 5725-6.

], část 3).

Poznámka 3: Preciznost měření je používána k definování opakovatelnosti měření, mezilehlé preciznosti měření a reprodukovatelnosti měření.

Poznámka 4: V tradiční analytické literatuře se ‚precision’ překládalo jako ‚přesnost’, český ekvivalent ‚preciznost’ zavedl překlad VIM [1

Literatura 1:
TNI 010115, Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM), ČNI, Praha (2009)
On-line interaktivní zpracování Mezinárodního slovníku metrologie - Základní a obecné pojmy a související pojmy (VIM) (JCGM 200: 2012, 3. vydání; VIM3)
https://www.unmz.cz/metrologie/slovniky

] pro sjednocení metrologické terminologie všech oborů.

Poznámka: Mezi primární metody měření patří gravimetrie, odměrná analýza (titrimetrie), coulometrie, izotopové zřeďování s hmotnostní spektrometrií, neutronová aktivační analýza a další.

Poznámka: Program zkoušení způsobilosti může zahrnovat určitý typ činnosti nebo několik typů činností ve stejné oblasti.

Poznámka 1: Pojem ‚přesnost měření’ není veličinou a není dán číselnou hodnotou veličiny. Měření je prohlášeno za přesnější, když nabízí menší chybu měření.

Poznámka 2: Termín ‚přesnost měření’ nemá být používán pro ‚pravdivost měření’ a termín ‚preciznost měření’ nemá být používán pro ‚přesnost měření’, která se nicméně vztahuje k oběma těmto pojmům.

Poznámka 3: ‚Přesnost měření’ je někdy chápána jako těsnost shody mezi naměřenými hodnotami veličiny, které jsou přiřazeny měřené veličině.

Poznámka 4: Přesnost kombinuje preciznost a pravdivost, tj. vlivy náhodných a systematických faktorů.

Poznámka: Příručka kvality již není povinnou formou dokumentů systému managementu. „Dokumenty mohou, ale nemusí být obsaženy v příručce kvality.” ([19

Literatura 19:
ČSN EN ISO 15189 ed. 3:2023, Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a kompetenci. ČAS, Praha (2023).

], článek 8.2.1)

Poznámka 1: Termín referenční laboratoř uvádí norma ISO 15195 [20

Literatura 20:
ČSN EN ISO 15195 ed. 2:2019. Laboratorní medicína - Požadavky na způsobilost kalibračních laboratoří používajících referenčních postupů měření. ČAS, Praha (2019).

]. Požadavky na fungování referenčních laboratoří v oblasti laboratorní medicíny uvádí JCTLM (podrobněji viz https://jctlm.org).

Poznámka 2: Národní referenční laboratoř je označení pro zařízení odborného charakteru spadající pod státem zřizované ústavy. Účelem takové laboratoře je prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní, diagnostické a jiné zkušební činnosti. Nadřízenou jednotkou může být nadnárodní referenční laboratoř (například ty zřizované Světovou zdravotnickou organizací). V České republice zřizují národní referenční laboratoře Státní zdravotní ústav a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Před rokem 1989 se laboratořím říkalo pouze referenční laboratoř.

Poznámka 1: RM je generický termín (označení kategorie-druhu materiálu).

Poznámka 2: Vlastnosti mohou být kvantitativní nebo kvalitativní, např. identita látek nebo specií (druhů).

Poznámka 3: Použití může zahrnovat kalibraci měřicího systému, posuzování měřicího postupu, přidělení hodnot jiným materiálům a řízení kvality.

Poznámka 4: Referenční materiál je někdy začleněn do speciálně vyrobeného zařízení.

Poznámka 5: Některé referenční materiály mají přiděleny hodnoty veličin, které jsou metrologicky návazné na měřicí jednotku mimo soustavu jednotek SI

SI:
International System of Units, Système International d'Unités
Mezinárodní soustava jednotek
https://www.bipm.org/en/measurement-units

. Takové materiály zahrnují např. vakcíny, kterým byly mezinárodní jednotky (IU

IU:
International Unit
Viz U (Unit)

) přiděleny Mezinárodní zdravotnickou organizací.

Poznámka 6: V daném měření může být referenční materiál použit pouze pro kalibraci nebo k prokazování kvality.

Poznámka 7: Podrobný popis, výběr a užití referenčních materiálů uvádí [32

Literatura 32:
ČSN EN ISO 15194:2009 Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro - Měření veličin ve vzorcích biologického původu - Požadavky na certifikované referenční materiály a na obsah podpůrné dokumentace. ÚNMZ, Praha (2009).

, 33

Literatura 33:
KVALIMETRIE 21 - Referenční materiály v chemické analýze; Nastavení a používání cílové nejistoty měření. Editoři M. Suchánek a D. Milde Eurachem-ČR, Praha 2016 ISBN 978-80-86322-09-4.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

].

Poznámka 1: Referenční postup měření používaný k získání výsledku měření bez vztahu k etalonu (standardu) pro veličinu stejného druhu se nazývá primární referenční postup měření. Komise pro látkové množství pro metrologii v chemii (CCQM

CCQM:
Comité Consultatif pour la Quantité de Matiére (Consultative Committee for Amount of Substance - Metrology in Chemistry)
Poradní výbor pro látkové množství a pro metrologii v chemii (poradní orgán BIPM)
https://www.bipm.org/en/committees/cc/ccqm

) používá pro tento pojem termín ‚primární metoda měření’. ([1

Literatura 1:
TNI 010115, Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM), ČNI, Praha (2009)
On-line interaktivní zpracování Mezinárodního slovníku metrologie - Základní a obecné pojmy a související pojmy (VIM) (JCGM 200: 2012, 3. vydání; VIM3)
https://www.unmz.cz/metrologie/slovniky

], článek 2.8)
Požadavky na referenční postupy jsou zpracovány v dokumentu [31

Literatura 31:
ČSN EN ISO 15193:2009 Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro - Měření veličin ve vzorcích biologického původu - Požadavky na obsah a prezentaci referenčních postupů měření. ÚNMZ, Praha (2009).

].

Poznámka 2: Poznatky k referenčním postupům měření ve zdravotnických laboratořích jsou dostupné na webových adresách organizací IFCC

IFCC:
International Federation of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine
Mezinárodní federace klinické chemie a laboratorní medicíny - vrcholný světový orgán laboratorní medicíny
https://www.ifcc.org

a JCTLM

BIPM-JCTLM:
Joint Committee on Traceability in Laboratory Medicine
Společný výbor pro návaznost v laboratorní medicíně (BIPM, IFCC, ILAC)
https://jctlm.org

.

Poznámka: Graf má obvykle vynesenu centrální přímku a přímky vymezující varovné a regulační (kontrolní) oblasti.

Poznámka 1: Různé měřicí systémy mohou používat různé postupy měření.

Poznámka 2: Relevantní statistické termíny jsou uvedeny v [30

Literatura 30:
ČSN ISO 5725-1:2018, Přesnost (pravdivost a preciznost) metod a výsledků měření - Část 1: Obecné zásady a definice. ČAS, Praha (2018) Norma má dalších 5 samostatných částí označených ČSN ISO 5725-2 až ČSN ISO 5725-6.

], část 1 a 2.

Příklad: V mezilaboratorních testech byly zaslány laboratořím vzorky lidského krevního séra ke stanovení cholesterolu. Každá laboratoř poskytla jeden výsledek, z nich byla vypočtena směrodatná odchylka, jejíž 2,8násobek udává mez reprodukovatelnosti na 95% konfidenční úrovni. Je-li mez reprodukovatelnosti metody x, pak jsou zpochybnitelné výsledky dvou laboratoří lišící se o více než x.

Poznámka 1: Normy ISO 17025 [17

Literatura 17:
ČSN EN ISO/IEC 17025:2018, Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. ČAS, Praha (2018).

] a ISO 15189 [19

Literatura 19:
ČSN EN ISO 15189 ed. 3:2023, Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a kompetenci. ČAS, Praha (2023).

] zavádí přístup založený na zvažování rizik do managementu laboratoře a vyžadují, aby laboratoř plánovala a uplatňovala opatření zaměřená na řešení rizik a příležitostí. Pro zdravotnické laboratoře viz [11

Literatura 11:
Njoroge S. W., Nichols J. H.: Risk management in the clinical laboratory. Ann Lab Med 34, 274 - 278 (2014).

].

Poznámka 2: O aplikaci managementu rizik ve zdravotnických laboratořích pojednává nová norma ISO 22367 [66

Literatura 66:
ČSN EN ISO 22367:2023. Zdravotnické laboratoře - Aplikace managementu rizik na zdravotnické laboratoře. ČAS Praha (2023).

].

Poznámka: I když používají různé laboratoře stejnou metodu, zavádějí nevyhnutelně malé odchylky do postupu, které mohou, ale nemusí, mít významný vliv na výsledky měření (to souvisí zejména s používáním různé analytické měřicí techniky).
Při stanovení robustnosti se matematicko-statistickým postupem zjišťuje, jak je analytický signál závislý na malých změnách parametrů, charakterizujících analytický postup, které přicházejí při praktickém provádění metody v úvahu. Vlastní postup hodnocení robustnosti pak používá metody plánování pokusů. Lze použít například postup umožňující ověření sedmi parametrů na dvou úrovních v osmi pokusech. [29

Literatura 29:
KVALIMETRIE 20, Vhodnost analytických metod pro daný účel. Editoři M. Suchánek a D. Milde. Druhé české vydání, Eurachem-ČR, Praha 2015, ISBN 978-80-86322-00-1.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

]

Příklad: Cut-off hodnota koncentrace rtuti v krvi dospělých osob je 5 µg/L (koncentrace přesahující tuto mez již signalizuje možné nežádoucí zdravotní účinky).

Poznámka: Pouze minimum metod chemické analýzy lze označit za specifické. Proto doporučení IUPAC (2001) dává přednost obecnému používání termínu selektivita na úkor specifičnosti [14

Literatura 14:
Vessman J., Stefan R. I., vanStaden J. F., Danzer K., Lindner W. a spol.: Selectivity in analytical chemistry. IUPAC Recommendations. Pure Appl Chem, 73(8), 1381 - 1386 (2001).

, 36

Literatura 36:
KVALIMETRIE 18, Názvosloví analytického měření: Úvod k 3. vydání Mezinárodního metrologického slovníku Jak vyhovět požadavkům ISO 17025 na verifikaci metod. Editoři: M. Suchánek a D. Milde. Eurachem-ČR, Praha 2013, ISBN 80-86322-06-8.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

].

Příklad 1: Schopnost měřicího systému měřit pouze látkovou koncentraci kreatininu v krevní plazmě Jaffého postupem bez ovlivnění koncentracemi glukózy, urátu, ketonu a proteinů.

Příklad 2: Schopnost hmotnostního spektrometru měřit výskyt látkového množství izotopu ²⁸Si a izotopu ³⁰Si v křemíku z geologických sedimentů bez ovlivnění mezi oběma nebo izotopem ²⁹Si.

Poznámka: Cílem konceptu Six Sigma je dosažení výrobního procesu téměř bez poruch a chyb. Je synonymem světové třídy kvality [7

Literatura 7:
Westgard J. O.: Six Sigma Quality Design & Control. QC Westgard Inc. 2001.

]. V posledních letech je tato strategie oprávněně zpochybňována [např. 57

Literatura 57:
Coskun A., Serteser M., Kilercik M., Aksungar F., Unsal I.: A new approach to calculating the Sigma Metric in clinical laboratories, Accred Qual Assur 20, 147-152 (2015).

, 58

Literatura 58:
Coskun A., Oosterhuis W. P., Serteser M., Unsal I.: Sigma metric or defect per million opportunities (DPMO): the performance of clinical laboratories should be evaluated by the Sigma metrics at decimal level with DPMOs. Clin Chem Lab Med 54(8), 217 - 219 (2016).

].

Poznámka: Anglické ‚traceability’ se používá rovněž pro pojmy, jako například ‚sample traceability’ (‚sledovatelnost vzorku’), nebo ‚document traceability’ (‚sledovatelnost dokumentu’), nebo ‚instrument traceability’ (‚sledovatelnost přístroje’), nebo ‚material traceability’ (‚sledovatelnost materiálu’). Proto je pro existenci rizika záměny preferován úplný termín ‚metrologická návaznost’ pro popis řetězce kalibrací. Viz též [13

Literatura 13:
ČSN EN ISO 17511 ed. 2:2021, Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro - Požadavky na stanovení metrologické návaznosti hodnot přiřazených kalibrátorům, kontrolním materiálům pravdivosti a humánním vzorkům. ČAS, Praha (2021).

].

Poznámka 1: Zkrácenou formu termínu specifita (specifičnost) lze užívat pouze v případě, že nehrozí záměna za klinickou specifičnost. Specifita metody či postupu udává rozsah měření, do kterého může být jednotlivý analyt (skupina analytů, složka) stanoven v komplexní směsi, aniž by došlo k interferenci s ostatními složkami ve směsi. Specifickou označujeme takovou metodu nebo analytický postup, který je oproštěn od vlivu matrice.

Poznámka 2: Pouze minimum metod chemické analýzy lze označit za specifické. Proto IUPAC [14

Literatura 14:
Vessman J., Stefan R. I., vanStaden J. F., Danzer K., Lindner W. a spol.: Selectivity in analytical chemistry. IUPAC Recommendations. Pure Appl Chem, 73(8), 1381 - 1386 (2001).

] používání termínu nedoporučuje a dává přednost obecnému používání pojmu selektivita, navíc specifičnost není ani definována ve VIM [1

Literatura 1:
TNI 010115, Mezinárodní metrologický slovník – Základní a všeobecné pojmy a přidružené termíny (VIM), ČNI, Praha (2009)
On-line interaktivní zpracování Mezinárodního slovníku metrologie - Základní a obecné pojmy a související pojmy (VIM) (JCGM 200: 2012, 3. vydání; VIM3)
https://www.unmz.cz/metrologie/slovniky

].

Poznámka: U analytických metod měření je spolehlivost dána precizností a pravdivostí. U přístrojové techniky (analytické instrumentace) jde o její bezporuchovost. V tomto případě jsou výrazy spolehlivost a bezporuchovost synonyma.

Poznámka 1: Dříve byl tento pojem označován jako „systém managementu kvality” a je jeho synonymem. ([19

Literatura 19:
ČSN EN ISO 15189 ed. 3:2023, Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a kompetenci. ČAS, Praha (2023).

], článek 3.17)

Poznámka 2: Prvky systému managementu vytvářejí strukturu organizace, role a odpovědnosti, plánování, provoz, politiky, praktiky, pravidla, názory, cíle a procesy k dosažení těchto cílů.

Poznámka 3: Systém managementu se může týkat jednoho či více oborů, např. managementu kvality, finančního managementu nebo environmentálního managementu. Tento termín představuje jeden z běžných termínů a základních definicí norem ISO pro systémy managementu.

Poznámka: V současnosti je tento pojem označován pouze jako ‚systém managementu’ a oba termíny jsou synonyma. ([19

Literatura 19:
ČSN EN ISO 15189 ed. 3:2023, Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a kompetenci. ČAS, Praha (2023).

], článek 3.17)

Poznámka 1: Referenční hodnotou veličiny pro systematickou chybu měření je pravá hodnota veličiny nebo naměřená hodnota veličiny etalonu (standardu) se zanedbatelnou nejistotou měření, nebo konvenční hodnota veličiny.

Poznámka 2: Systematická chyba měření a její příčiny mohou být známé nebo neznámé. Ke kompenzaci známé systematické chyby měření může být aplikována korekce.

Poznámka 3: Systematická chyba měření se rovná chybě měření minus náhodná chyba měření. Často se člení na konstantní a proporcionální složku systematické chyby. Typickou známou složkou systematické chyby je např. posun kalibrace. Známé složky systematické chyby lze korigovat. Tato definice nehovoří explicitně o proporcionální složce systematické chyby, která je ale zvláště významná v oblasti měření prováděných ve zdravotnických laboratořích [15

Literatura 15:
Friedecký B., Kratochvíla J.: Kritéria analytické kvality měření v klinické biochemii. Současný mezinárodní konsensus a jeho důsledky pro rutinní činnost klinických laboratoří. Klin Biochem Metab, 24 (45), 2016, No. 1, p. 32–38.

].

Poznámka: Validací též rozumíme poskytnutí důkazu ve formě záznamů, které poskytují vysoký stupeň důvěry, že bude určitý proces trvale poskytovat produkt odpovídající předem určené specifikaci. Validace analytického postupu je proces ujištění, že jsou analytická metoda nebo postup vhodné pro zamýšlený účel. Validace postupu zjišťuje pomocí laboratorní studie, že metoda splňuje požadavky pro zamýšlené analytické použití. Jedná se o takové prověření analytické metody, které zaručuje, že údaje o jednotlivých znacích validované metody byly ověřeny a že jsou pravdivé a vhodné pro zamýšlený účel. Chování metody se vyjadřuje v pojmech analytických charakteristik - výkonnostních parametrů (často znaků analytické metody): preciznost (nepreciznost), pravdivost, mez detekce, mez stanovitelnosti, selektivita, rozsah, linearita, robustnost. Analytik musí dále prokázat, že je schopen validovanou metodu používat a získat deklarované charakteristiky analytického chování.
Vhodnost zavedené metody musí být validována před změnou (rozšířením) jejího použití. Validují se alespoň základní znaky analytické metody či přístroje. Pro validaci lze užít i EHK

EHK:
Externí hodnocení kvality
Český ekvivalent pro EQA

za předpokladu vhodné kvality použitých kontrolních materiálů.
Například zavedená metoda stanovení celkové bílkoviny v moči nemusí být použitelná pro stanovení celkové bílkoviny v krevním séru. Důvodem mohou být příliš nízké meze detekce a stanovitelnosti pro novou matrici. Metodikou validace se zabývají [29

Literatura 29:
KVALIMETRIE 20, Vhodnost analytických metod pro daný účel. Editoři M. Suchánek a D. Milde. Druhé české vydání, Eurachem-ČR, Praha 2015, ISBN 978-80-86322-00-1.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

, 69

Literatura 69:
KVALIMETRIE 28. Akreditace a mikrobiologické laboratoře. Návody na validaci metod. Editor D. Milde. Eurachem-ČR 2023, ISBN 978-80-86322-17-9.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

]. Další informace viz [12

Literatura 12:
KVALIMETRIE 22. Průvodce kvalitou v analytické chemii – Pomůcka k akreditaci. Pokyn Eurachem/CITAC. Editoři M. Suchánek a D. Milde. Eurachem-ČR Praha 2017. ISBN 978-80-86322-10-0.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

, 36

Literatura 36:
KVALIMETRIE 18, Názvosloví analytického měření: Úvod k 3. vydání Mezinárodního metrologického slovníku Jak vyhovět požadavkům ISO 17025 na verifikaci metod. Editoři: M. Suchánek a D. Milde. Eurachem-ČR, Praha 2013, ISBN 80-86322-06-8.
http://www.eurachem.cz/index.php/category/kvalimetrie

] a Doporučení pro zdravotnické laboratoře viz [67

Literatura 67:
Doporučení pro validace a verifikace postupů laboratorních vyšetření ve zdravotnických laboratořích. ČSKB Praha 2021.
https://www.cskb.cz/doporuceni

].

Příklad: Postup měření, běžně používaný pro měření hmotnostní koncentrace dusíku ve vodě, smí být také validován pro měření v lidské plazmě.”

Poznámka 1: Složek systematické chyby, podílejících se na vychýlení, může být více (nejčastěji rozlišujeme konstantní a proporcionální složku systematické chyby). Větší systematická chyba od přijaté referenční hodnoty se projevuje ve větší hodnotě vychýlení.

Poznámka 2: Problému jak zahrnout nekorigované vychýlení do rozšířené nejistoty se věnuje Metodický list EURACHEM-ČR č. 16 [55

Literatura 55:
Metodický list 16 - Odhad nejistoty chemických měření se započtením vychýlení. Plzák Z. (Ed), Eurachem-ČR 2018.
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

] a ISO TS 20914 [39

Literatura 39:
ČSN P ISO/TS 20914:2020. Zdravotnické laboratoře - Praktický návod pro odhad nejistot měření. ČAS Praha (2020).

].

Poznámka: Mezi výrobními šaržemi reagencií, kalibrátorů a dalších prostředků mohou existovat variace (lot-to-lot variation), které by měly být sledovány a případně korigovány v procesech vnitřního řízení kvality a verifikace.

Poznámka: Výsledek měření je obecně vyjádřen jako jedna naměřená hodnota veličiny a nejistota měření. Jestliže je nejistota měření pro některý účel někdy považována za zanedbatelnou, výsledek měření smí být vyjádřen jako jediná naměřená hodnota veličiny. Toto je zatím v mnoha oborech běžný způsob vyjadřování výsledku měření.

Poznámka: Zkušební metoda může stanovit, že se má provést jedno nebo více jednotlivých pozorování a jako výsledek zkoušky se má uvést jejich aritmetická nebo jiná matematická funkce. V jednoduchém případě je výsledek měření i jediná pozorovaná hodnota. Získání výsledku např. měřením zahrnuje přepočet odezvy/signálu na číselnou (nominální či ordinální) hodnotu měřené veličiny a výpočet.

Poznámka: Udává míru schopnosti měřicí metody (postupu) postihnout měřeným signálem veškerý analyt přítomný ve vzorku. Je mírou účinnosti dané metody. Matematicky je výtěžnost R_f definována jako poměr pozorovaného a skutečného obsahu:

Poznámka 1: Vzorkování v oblasti zdravotnických laboratoří je součástí preanalytické činnosti a věnuje se mu nová norma ISO 20658 [68

Literatura 68:
ČSN ISO 20658:2024. Požadavky na odběr a přepravu vzorků k vyšetření ve zdravotnických laboratořích. ČAS Praha 2024.

].

Poznámka 2: Terminologii vzorkování se věnuje Metodický list EURACHEM-ČR č. 4. [53

Literatura 53:
Metodický list 4 - Terminologie vzorkování. Plzák Z. (Ed), Eurachem-ČR 2018.
http://www.eurachem.cz/index.php/metodicke-listy

]

Poznámka: Rozdíl mezi vztažnou hodnotou a nalezenou hodnotou slouží i k hodnocení výkonu účastníka v externím hodnocení kvality.
Normy ISO 17043 [43

Literatura 43:
ČSN EN ISO/IEC 17043:2023, Posuzování shody - Obecné požadavky na kompetenci poskytovatelů zkoušení způsobilosti, ČAS, Praha (2023).

] a ISO 13528 [37

Literatura 37:
ČSN ISO 13528:2023 Statistické metody používané při zkoušení způsobilosti mezilaboratorním porovnáváním. ČAS Praha (2023).

] definují 5 základních typů vztažných hodnot pro použití v programech zkoušení způsobilosti:

1. Známá hodnota (KV) - určená dle specifické přípravy položky
2. Certifikovaná referenční hodnota (CRV)
3. Referenční hodnota (RV)
4. Konsenzus expertů (CVE)
5. Konsenzus účastníků (CVP)

V praxi se jako další typ běžně používá i vztažná hodnota určená jako konsenzus účastníků určený v rámci homogenních skupin (CVPG).

Poznámka: Další informace naleznete na http://www.westgard.com.

Poznámka 1: Dříve se používal překladový ekvivalent ‚zabezpečování kvality’.

Poznámka 2: Zajišťování kvality popisují obecná opatření zavedená v laboratoři, která laboratoř používá k zajištění kvality svých činností. Zavedení QA do systému činnosti laboratoře má řadu příznivých důsledků: např. celá činnost laboratoře se stane transparentní, čímž se chyby nejen lépe napravují, ale lze jim i předcházet. QA v laboratoři zvyšuje důvěryhodnost laboratoře v očích zákazníků.

Poznámka 1: Někdy bývá mezi znaky analytické metody uváděna i nejistota měření. To je ale oprávněné jen tehdy, jedná-li se o popis konkrétní realizace měřicího systému. Nejistota je vlastností výsledku měření, tedy kombinace inherentních charakteristik analytické metody a jejího reálného provedení. Pokud by velikost nejistoty patřila do charakteristik metody, mohla by být uvedena předem (např. v normě) a laboratoř by ji z příslušného zdroje jen přebírala a nemusela se zabývat jejím výpočtem. V současnosti se již v některých případech uvádí jako dodatečný požadavek k definovaným výkonnostním parametrům analytické metody i cílová nejistota měření specifikovaná jako horní mez a stanovená na základě zamýšleného použití výsledků měření. Má výhodu v shrnutí požadavků pro všechny zdroje nejistoty do jednoho parametru.

Poznámka 2: V laboratorní medicíně se používá slovní spojení Specifikace analytické výkonnosti (Analytical performance specifications, APS) pro kritéria, která kvantitativně určují požadovanou kvalitu laboratorních vyšetření, která vyhovuje klinickým požadavkům. Mezi aspekty laboratorních vyšetření, které se obvykle posuzují, patří preciznost, vychýlení, selektivita, typ vzorku, stabilita analytu a interference [71

Literatura 71:
Jones G. R. D.: Using analytical performance specifications in a medical laboratory. Clin Chem Lab Med 2024.
https://doi.org/10.1515/cclm-2024-0102

].