Pokud chcete obrázek zvětšit, klepněte na něj.
|
Tento dokument dostávají pouze ti účastníci, kteří kromě vlastních výsledků uvedli i odhady jejich nejistot. Pokud účastníci své odhady nejistot výsledků uvádějí, pak ve formě standardní (nerozšířené!) nejistoty uc (obvykle získané z dat VKK jako 1 SD).
Pro každou zkoušku a vzorek je uveden jeden graf.
V záhlaví grafu je uveden název zkoušky a označení vzorku. Dále je zde uveden počet výsledků zobrazených v grafu a počet výsledků, které svou velikostí přesahují rozsah osy y grafu (jsou mimo graf). Prostřední vodorovná přímka zobrazuje polohu cílové hodnoty. Přerušované vodorovné čáry po obou stranách této přímky zobrazují udanou rozšířenou nejistotu této cílové hodnoty (pro statisticky určené cílové hodnoty je jako odhad této nejistoty použit 2 SD). Horní a dolní plné přímky pak vymezují oblast tolerančního rozpětí.
Výsledky jednotlivých účastníků jsou zobrazeny jako vzestupně seřazené body, přičemž ke každému bodu je po obou stranách zkonstruována úsečka, představující účastníkem udaný odhad nejistoty výsledku měření. V pravém dolním rohu grafu je uveden výsledek účastníka a v grafu je vlastní výsledek označen tučně.
Základní interpretaci polohy vlastního výsledku a velikosti nejistoty uvádíme na modelovém příkladu dle obrázku níže:
- Laboratoře 1, 2, 10 a 11 uvedly výsledky stanovení mimo toleranční rozpětí.
- Laboratoře 3 a 9 uvedly výsledky uvnitř tolerančního rozpětí avšak odhad nejistoty jejich stanovení (vymezující oblast pravděpodobné skutečné hodnoty) z pásu tolerančního rozpětí vybočuje (i když pouze jednostranně). K jejich správnému výsledku měření tak kromě jejich dobré práce přispěla v tomto případě i trocha štěstí (pravděpodobnost, že jejich výsledek mohl padnout mimo toleranční pás, není zcela zanedbatelná).
- Extrémní hodnotu odhadu vlastní standardní nejistoty udala laboratoř 5: výsledek měření je v téměř ideální shodě s cílovou hodnotou, avšak odhad jeho nejistoty je tak vysoký, že naměřená hodnota může se značnou pravděpodobností ležet i mimo toleranční pás. Uvážíme-li, že interval ±1 SD odpovídá v Gaussově rozložení přibližně 70% pravděpodobnosti, pak by tato laboratoř pravděpodobně uspěla jen v 7 měřeních z 10, což vskutku není mnoho.
- Za extrémní lze považovat i výsledek laboratoře 6, která udala odhad nejistoty vlastního výsledku měření významně nižší než ostatní účastníci i než je udaná nejistota cílové hodnoty (přerušované přímky). Je vidět, že i zdánlivě vynikající výsledek může být podezřelý.
Osa y grafu může být kalibrována 2 různými způsoby:
- Existuje-li pro danou zkoušku a vzorek jediná cílová hodnota, je osa y kalibrována v jednotkách dané zkoušky. Příklad naleznete v první ukázce vlevo.
- Jsou-li výsledky dané zkoušky a vzorku hodnoceny ve skupinách s individuálními cílovými hodnotami, jsou cílové hodnoty i výsledky všech účastníků přepočteny na % a zobrazeny v jediném grafu. Přepočet v rámci každé skupiny se provádí tak, že cílová hodnota je rovna 100 % a následně je pomocí této hodnoty přepočten na % jak odhad nejistoty cílové hodnoty, tak výsledky všech účastníků této skupiny. Takto přepočtená data jsou pak zobrazena v jediném grafu, jehož osa y je kalibrována v %. Příklad naleznete ve druhé ukázce vlevo (MCV je zde přepočten na %, protože různé metodické skupiny měly různé cílové hodnoty). Díky tomuto přístupu není nutné konstruovat velké množství grafů (pro každou stejnorodou skupinu zvlášť).
|
